To dress up or down?

SOFIA'S DIARY, MUSE ON: DRESS UP OR DOWN?

If you had to choose, would you always overdress or underdress?

Personally, I would always overdress. I cannot stand turning up somewhere and finding myself feeling underdressed. It's the one thing that drives me crazy. It's silly, but it's true. And to make it worse, the moment I leave the house, running (literally) because I'm very often always late, I can already tell if I'm underdressed. And then the whole way there I regret my clearly quite foolish reasoning when getting dressed, the inevitable question, to come back and be late, or be on time and underdressed?

And the thought that I just spent two one hour getting dressed AND picked out all the wrong things to wear, well, just kills it.

Striking the balance? Appropriately dressed for the occasion? Please, who are you kidding. We both know it's near impossible.

I do try though. I even have a strategy. When choosing my outfit, the most important to me is the venue. I absolutely have to know the theme and the atmosphere of the place I'm going to, or else I throw a two hour long fit where I cannot 'strike the balance'.

Knowing the venue allows me to blend in with the walls or stand out in the darkened room. Ha! No, I like my outfit to be 'in tune' with the theme and feel of the place without having to go for the all-black alternative and unintentionally fusing with the crowd. Often enough I choose to overdress because really, if you overdress- you're going to be judged, and if you underdress- you're going to be judged. The only person I don't want to be judged by for all the wrong outfit options, is myself. So I overdress. And feel good about it.

What's your stand? Do you feel more comfortable overdressing or underdressing?

———— 

Dáváte přednost společenštějšímu nebo všednímu, každodennímu oblečení?

Já osobně preferuji variantu společenštějšího oblečení. Vážně nemůžu vystát situaci, kdy přijdu na nějakou akci a cítím se nevhodně oblečená. To mě vážně dokáže vytočit. Smutné, ale pravdivé. A aby toho nebylo málo, vzhledem k tomu, že většinou vždycky vycházím pozdě, už v tom momentě, kdy opouštím dům, mě přepadá myšlenka, jestli jsem vhodně oblečená. A potom to všechno přemítání a litování vyhozeného času jen výběrem správného oblečení. Znáte to, donekonečna vám v hlavě zní otázka – přijít pozdě a náležitě oblečen a nebo přijít včas, ale s jistými nedostatky na outfitu? No jen pomyšlení, že jsem s výběrem strávila dvě hodinu, to už je prostě příliš.

Jak to tedy vyřešit? Jak se obléci, aby to působilo správně dané situaci? Přiznejme si, že to ne vždycky jde.

Ale i přesto se nepřestávám snažit. Vymyslela jsem si dokonce už i strategii na jejímž základě volím vhodné oblečení. Nejdůležitější pro mne je tedy místo konání. Musím znát perfektně atmosféru místa a jestli je daná akce tematicky směřovaná. Tyto dvě věci totiž začínají řešit můj problém a rozdělovat šatník. Nakonec si také mohu oddychnout, že s výběrem outfitu nestrávím několik hodin a jednoduše zvolím správně naladěné šaty.

Znalost místa ulehčí výběr oblečení a tudíž pak je jednodušší buď splývat se se stěnou nebo naopak vystoupit ze tmy. Ha! Ne, upřímně, jen se ráda cítím součástí a nechci splývat s davem a mít na sobě všechno černé (ta totiž občas vyřeší váš problém). Poměrně často se mi také stává, že svůj outfit naladím do moc vážné a společenské a to vás potom lidé soudí. Ale člověk si nevybere, moc společenské – soudí vás, moc volnočasové – soudí vás. Jediný člověk, kterým nechci být odsuzovaná jsem já sama. Musím se cítit dobře, to je prostě základ, za kterým si stojím.

Co vy, podle čeho volíte oblečení? V čem se cítíte lépe? Myslíte si, že je nějaká hranice, kde už je vaše oblečení až příliš vážné pro danou situaci?

Translation: Lenka Svorcova

(Topshop dress, Bata heels, LeoWhatever clutch, Philip G. leather jacket, MAC lipstick, OPI nail lacquer)

ELITE FASHION EXTRAVAGANZA FT JAN S.

PRET-A-PARTY:

ELITE FASHION EXTRAVAGANZA FT JAN S.

I've said it before and I'll say it again, it's summer (or at least it felt like summer until a couple of days ago) and that means parties. And lots of them. By the pool, at the beach, with a grill, under the clear blue sky, you name it...

On that note here's a tip from me, might not be on the beach or by the pool (yet), but it will be fun. A party with gorgeous models, a fashion show, the best or R&B and lots of sweet drinks, all in M1 this Saturday, May 4th.

Come to kick off the summer season and enjoy the presentation of the ready-to-wear 2013 collection from Jan S.

Save the date!

————

Jak už jsem v posledních článcích zmínila, přišlo léto (nebo alespoň to počasí se do nedávna zdálo být letním). Dost letní na to, abychom si užívali teplých večerů k oslavám a večírkům. Večírky na pláži, s grilováním, pod širým nebem, oslavy a drinky u bazénu, záleží jen na vás, jak to pojmete..

Pokud jste právě uvažovali o něčem takovém, mám pro vás návrh na jednu takovou párty. Není sice u bazénu ani na pláži. Koná se v trochu jiném slova smyslu. Všechno odstartuje 4. května v pražském klubu M1. Těšit se můžete na spoustu nádherných modelek, to nejlepší z R&B hudby, nekonečně skvělých drinků a mnoho dalšího.

Přijďte přivítat léto a užít si atmosféru předvádění letošní kolekce od Jana S.

Nezapomeňte si uložit datum do diáře!

IT SUIT

FASHION: ANNA LAUB SWIMWEAR

Finally the sun is out and blazing and that means it's time. Time for the swimsuit and the perfect body to go in it. And while I'm already steadily working on the six pack (yeh right), I'm still looking for the perfect swimsuit and something is telling me it might just be a one-piece this summer.

Maybe it is my unconditional love for the Anna Laub piece pictured above or simply my love for simplicity. I've always preferred a clear-cut swimsuit, whether bikini or one-piece.

Don't get me wrong, I'm not ashamed of my body and I certainly don't have anything against a bikini, however right now the idea of a one-piece somehow seems so much more chic, comfortable and flattering while also being just as, if not sexier than, a bikini.

What will you be wearing this summer- bikini or one-piece?

————

Slunce, které nabírá na síle a den ode dne se zdá, že opaluje víc a víc, nám dává znamení, že už je čas. Čas na nakupování plavek a tvarování našich těl. A během toho, co se neustále snažím cvičit na svém six-packu na břiše (znáte to ‘cvičení’), rozhlížím se a hledám ty pravé plavky a něco mi říká, že tento rok sáhnu v regálech po těch jednodílných.

Možná, že se tak projevuje má náklonost vůči Anně Laub, jejíž kousky můžete vidět nahoře, anebo je to prostě moje slabost pro jednoduchost. Vždycky jsem dávala přednost jednoduchým střihům, jak už u bikin nebo u těch jednodílných.

Abyste mě lépe pochopili, není to tím, že bych se snad za své tělo styděla a už vůbec nemám nic proti bikinám, ale prostě se mi nápad s letošním létem spojeným s jednodílnými plavkami zamlouvá více. Pokud vyberu ty správné, které budou chic, zkrášlující a pohodlné, mohou být víc sexy než bikini.

Jaké budou vaše letošní plavky, bikini nebo jednodílné?

Zara dresses

FASHION: ZARA SS13
ph. zara.com

I'm kinda excited about summer. Almost hourly I catch myself floating away into the land of flowers, beaches, cocktails and dresses- with bare legs of course.

Naturally I was excited to check out the newly re-opened Zara on the street Na Příkopě and instantaneously picked out my top 5 top 7 summer dresses that I want to be wearing. Preferably right now- to gardens, dinner parties, brunches and beaches. Can you blame me?

What are your favourites from the new collection?

————

Upřímně přiznávám, že se nemůžu dočkat léta. Skoro každou hodinu se přistihnu, že moje myšlenky se míhají ve světě rozkvetlých luk, pláží, kokteilů a samozřejmě letních krátkých šatů, které odhalují nohy.

Zašla jsem se podívat do znovu otevřené Zary v centru Prahy, Na Příkopech a ihned se pustila do výběru právě těch letních šatů. Vybrala jsem 5 7 oblíbených šatů, které bych ráda nechala tvořit základ mého letního šatníku. Na takovéto zahradové posezení, večerní procházky městem či po pláži, večeře a nebo oblíbené pozdní snídaně s kamarády.

Nevyčítejte mi to. Spíš se zajděte taky pokochat novými kousky z kolekce a napište mi- jaké jsou vaše oblíbené?

Translation: Lenka Svorcova

Candy by Swarovski

FASHION: CANDY BY SWAROVSKI (S/S 2013)

The ultimate paradise for a girl brought to you by Swarovski. 

Spring has finally arrived here in Prague and as the sunrays of the first few warm days cut through the windows, together with Jane, we hit the Swarovski showroom, where all the treasures of this Spring are hidden, sparkling away in the sunrays. 

The pieces are so beautiful they couldn’t only be admired from the distance and it wasn’t long until we were trying everything on until it resulted in a mini photoset. One that didn’t require any more than the jewels, the sun and beautiful company. 

What’s your favorite piece from the Spring/Summer 2013 collection?

————

Konečně i k nám do Prahy dorazilo jaro. Když se sluneční paprsky prodraly sklem aby navnadily tu správnou náladu, vyrazily jsme s Jane do showroomu Swarovski, kde se ty paprsky odrážely na pokladech této sezony a blyštily se na všechny strany.

Ta díla nezůstala dlouho nedotčena a po chvíli i my jsme si začaly zkoušet různé dopňky, až naše zkoušení přerostlo v jednu velkou fotící akci. To je tak, když vám k dobré náladě stačí do detailu propracované šperky, sluneční paprsky a skvělá společnost.

A co vy, které šperky z kolekce Jaro/Léto 2013 se nejvíce líbí Vám?

Translation: Lenka Svorcova

POST POLAROID

SOFIA'S DIARY: POST POLAROID 

Before the iPhone, before Instagram, (my iPhone and my Instagram that is) I used to wonder- how do people’s Camera Rolls end up with thousands of photos? And I mean thousands. Now I realize, even quicker than my boxes of film photographs. The pile was growing and a speed faster than I could file, therefore I scratched albums and decided to have boxes of photographs instead. Very classy, I know.

Now my own iPhone Camera Roll is thousands photos deep and I begin to think those boxes of photographs might have not been such as bad idea in the end. I’m a sucker for anything old fashioned, like letters for example (yeh, can you imagine, letters are considered old-fashioned already, oh well), and I begin to miss photographs that you could touch and display on something other than a display.

Back in the days of film cameras we used to be much more selective with what we capture; now in the days of digital cameras and iPhones we capture everything, multiple times. Until our Camera Rolls end up with thousands of unfiltered rubbish shots.

When I was approached by Printic, and iPhone app that allows you to convert your digital snapshots to physical Polaroid photographs, I knew it was my chance to finally sort out those thousands of useless photos of smudged hands, blurry table legs and out-of-focus attempts at portraits and pick out only the crème de la crème to print and have arrive at my doorstep. But most of all I love their feature which allows you to send photos to your friends with a personalized message as a gift. I think that’s genius. Imagine all those holiday opportunities, birthday wishes or event invitations that you could master using this app.

Have any of you used it before? Do you like the idea? Tell me your thoughts!

———— 

Jak vznikaly fotky? Jak lidé sdíleli obrázky a hlavně, kde si je uchovávali? Dneska máme iPhony a Instagram a tak nosíme své tisíce fotek stále u sebe. A vážně, jsou to tisíce. Vzpomínám si na ty krabice fotek s filmy z foťáku, sama jsem jich měla hromadu. Může to znít staromódně, ale je to tak.

Když se jen podívám do mobilu, najdu tu spoustu malých čtverečků a tak si říkám, že ty krabice s fotkami vlastně nebyli tak špatný nápad! Jsem šílená co se čehokoliv staromódnějšího týče. (Víte o tom, že třeba dopisy, které já osobně miluju, se dneska považují jako staromódní?) Ty fotky, na které si člověk může sáhnout a zobrazují něco jiného, než displej telefonu evokují mnohem více pocit reálnosti zachycené na papíře.

Bývali jsme mnohem vybíravější v tom, co fotit. Na starém foťáku byl prostě určitý počet snímků. Dnes s digitálním foťákem a iPhonem v ruce už je člověk naprosto neomezený a může si cvakat co chce a kolik chce, jednu věc několikrát. A tak to pak dopadá tak, že se na našich iPhonech nahromadí tisíce snímků, at‘ už povedených či nepovedených.

A proto když jsem se doslechla o aplikaci Printic, který vám umožní udělat z těch obyčejných a všedních obrázků pořízených dnes, neobyčejně zajímavé starodávné polaroidové fotografie, věděla jsem, že právě to je příležitost, abych si své fotky urovnala a vymazala ty staré, nepovedené a opakující se. Jsou to snímky přesvětlené nebo například špatně uříznuté, nezaostřené atd. Znáte to. Díky této aplikaci si vybírám jen ty nejlepší, které chci mít u sebe nejen na telefonu, ale i v reálu. Líbí se mi také nápad, kdy jednotlivě snímky mohu zaslat kamarádům s osobní zprávou. Přijde mi to naprosto geniální. Jen si představte ty pohlednice z prázdnin, narozeninová přání a pozvánky na akce rozesílané právě touto formou.

Co si o tom myslíte vy? Vyzkoušel jste už někdo tuto aplikaci? Líbí se vám nápad?

Translation: Lenka Svorcova

ON DOING NOTHING

SOFIA'S DIARY: ON DOING NOTHING  

Sometimes I wonder, if I didn’t have to regularly attend classes, which ultimately serve as the only reason to wake up at 6a.m., 5 out of 7 days a week, would my life burn down in flames?

I don’t know under what circumstances I would end up not having educational duties to attend to or a job to do, but let’s imagine a miracle scenario of that sort happened- a gap year for example, which is less miraculous than it sounds but anyway, would my life become exactly what it is whenever I am left one to one with the holidays?

Let me explain. Upon observing the recent trends of my pastime as of the beginning of Spring break, I came to realize that my productivity equals to exactly zero.  

This Spring break I’m living like it’s a long weekend.  My gym regime, well it became nonexistent. All I seem to be doing is permanently residing on my couch, watching endless TV series, writing, reading, spending hours texting with friends, and only leaving the couch to hang out with others or cook lunch once in a while.

And while it is all nice and sweet, I cannot help but wonder, am I not capable of making anything out of my day, or week, if a schedule is not involved, or am I simply enjoying the lazy days while I can?

PS. I haven’t left my bed this whole day as I write this. Except to cook lunch that is ;)

———— 

Občas přemýšlím, že kdybych nemusela chodit do školy a vstávat kvůli tomu v šest hodin ráno, pětkrát týdně, bylo by vůbec něco, co by mě donutilo vstát? Nebo by můj život byl najednou zbytečný a nudný?

Nejsem si jistá, za jakých okolností bych mohla ze svého života vypustit jak povinnou školní docházku, tak práci. Znamenalo by to například po maturitě, vzít si rok volna. No, jen si představte, svůj vysněný život, spousta prázdnin a dělání, čeho se vám zlíbí. Ale zajímá mě- byl by můj život přesně takový, jaký je o prázdninách?

Dobře, tak pro ujasnění. Nedávno jsem měla dvoutýdenní jarní–velikonoční volno (různé školy tomu říkají jinak a všude je jinak dlouhé) a kolikrát jsem se přistihla, že moje produktivita byla na bodu mrazu, na nule.

Během takovýchto jarních prázdnin si užívám, jako kdyby to byl jeden dlouhatánský víkend. Můj normální denní režim a chození do fitka jako by nikdy neexistovalo. Jak to tak vypadá, tak jediné co dělám je, že se válím na gauči, koukám na nekončící seriály, čtu, trávím hodiny na mobilu psaním si s kamarády a jediný důvod opouštět toto místo tedy je jen abych se potkala s těmi kamarády, se kterými si nepíšu nebo abych sešla dolů do kuchyně pro něco k snědku. A přesně jak to zní, zamyslím se znovu sama nad sebou. To vážně nedokážu vytěžit maximum ze svého volného času a strávit ho nějak jinak? Produktivněji? Na druhou stranu si to všechno můžu vysvětlit trochu pozitivněji, já si totiž jen užívám volných dnů dokud to jde...

PS. Během toho, co jsem psala tenhle článek jsem neopustila postel...

Translation: Lenka Svorcova

(Zara jacket and blouse, Versace pants, Coffee&Magazine clutch, Marc by Marc Jacobs Blade watch, Essie nailpolish)

HOUSE HUNTING IN TriBeCa

HOUSE HUNTING: TriBeCa

Because really, we all want to live in New York. Right? Even if we say we don't. Give me this apartment and I will say 'I do' any day.

This so-called townhouse in the sky boasts 5 floors, one of which includes a master suite with a fireplace, enormous bath, skylit walk-in closet, a separate Jacuzzi room and a sunset terrace. Other perks include a 1,000-bottle wine storage and a rooftop home gym. What else can you ask for? Oh yes, a glass elevator in case you're not up for working out anywhere but in your private rooftop gym.

Now let's snap back to reality...

————

Všichni chceme žít v New Yorku, i přesto, že si to možná nechceme přiznat nebo to neříkáme nahlas, je to tak. Ne snad? Dejte mi tento byt a odkývnu vám to teď hned.

Tento řadový domek se pyšní pěti patry, ve kterých se nachází skoro královsky zařízené pokoje s krbem, ohromnou vanou, neuveřitelným šatníkem, odděleným pokojem s vířivkou a terasou skoro jako určenou na pozorování západů slunce. V ceně je zahrnut sklep na 1000 láhví vína a soukromá střešní tělocvična s výhledem k nezaplacení. Co dál byste si přáli? Už snad jen skleněný výtah pro případ, že ne budete chtít cvičit někde jinde než v soukromé tělocvičně.

A ted' dopadněte zpět do naší tvrdé reality...

Translation: Lenka Svorcova